Město Kunratice u Cvikova
Kunovice
Přehled zpráv z lokality "Kunovice". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
MĚSTA
NAJÍT
Kunovice
Kunovice (německy Kunowitz) jsou město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji.
Žije zde přibližně 5 600 obyvatel.
Historie města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce. V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13.stol. založením města Uh. Hradiště.
Od 30. let minulého století se Kunovice s typicky zemědělské oblasti mění na zemědělsko – průmyslovou. V roce 1936 začala stavba továrny Avia. Před a během války fungovala nedostavěná továrna jako opravna. Kunovice byly dvakrát proti vůli jejich obyvatel spojeny do aglomerace s Uh. Hradištěm (1949 – 1954 a 1972 – 1990). Obci toto sloučení nepřineslo žádný prospěch a netrvalo proto nikdy dlouho.
Nejvýznamnější kulturní památkou je kostel sv. Petra a Pavla, který je přirozenou dominantou města. Bývalý “kunovický zámek”, o němž první písemná zmínka pochází z roku 1592, dnes představuje komplex pozdně renesančních budov ve středu města. Areál Panského dvora se řadí k významným objektům lichtenštejnského panství. Památková hodnota spočívá zejména v takřka nezměněné dispozici areálu, zachování historických konstrukcí, kleneb a krovů, které odpovídají stavebním etapám jednotlivých traktů. Za nejstarší (z konce 16. či první třetiny 17. století) a nejcennější objekty je považován trakt s dochovanými původními hřebínkovými klenbami na pilířích a krovovou barokní konstrukcí a také samostatně stojící sýpka. Dne 15. 9. 1995 byl prohlášen kulturní historickou památkou.
Ke kulturně historickým a uměleckým památkám se řadí plastiky a kříže. Mezi plastikami dominuje socha sv. Floriána z roku 1777 umístěná před kostelem. Socha sv. Jana Nepomuckého stojí na severní straně kostela. Na severní straně kostela je umístěno sousoší sv. Cyrila a Metoděje datováno 1887. Uprostřed města na travnatém prostranství u hlavní křižovatky stojí socha sv. Anny z roku 1904. U Pálenice stojí socha P. Marie Hostýnské z roku 1887. Za městem u silnice do Míkovic je socha P. Marie Lurdské z roku 1932. Nejmladší plastikou ve městě je sousoší Dívka a Dívka s kočkou (1997), umístěná na prostranství před poštou. V roce 2004 k nim přibyla socha Školák.
Žije zde přibližně 5 600 obyvatel.
Historie města sahá hluboko do doby kamenné, o čemž svědčí řada archeologických nálezů. V době velkomoravské zde leželo několik osad, jejichž funkcí bylo střežit přístup k centru Velkomoravské říše. První písemná zmínka o Kunovicích pochází z 13. ledna 1196, kdy zde byla datována listina olomouckého knížete Břetislava pro klášter Hradisko u Olomouce. V listině je uváděn název Cunovicz. V této době zde již nepochybně stál hrad, který sloužil jako opěrný bod proti Uhrům. Toto stoleté dominantní postavení Kunovic bylo ukončeno v polovině 13.stol. založením města Uh. Hradiště.
Od 30. let minulého století se Kunovice s typicky zemědělské oblasti mění na zemědělsko – průmyslovou. V roce 1936 začala stavba továrny Avia. Před a během války fungovala nedostavěná továrna jako opravna. Kunovice byly dvakrát proti vůli jejich obyvatel spojeny do aglomerace s Uh. Hradištěm (1949 – 1954 a 1972 – 1990). Obci toto sloučení nepřineslo žádný prospěch a netrvalo proto nikdy dlouho.
Nejvýznamnější kulturní památkou je kostel sv. Petra a Pavla, který je přirozenou dominantou města. Bývalý “kunovický zámek”, o němž první písemná zmínka pochází z roku 1592, dnes představuje komplex pozdně renesančních budov ve středu města. Areál Panského dvora se řadí k významným objektům lichtenštejnského panství. Památková hodnota spočívá zejména v takřka nezměněné dispozici areálu, zachování historických konstrukcí, kleneb a krovů, které odpovídají stavebním etapám jednotlivých traktů. Za nejstarší (z konce 16. či první třetiny 17. století) a nejcennější objekty je považován trakt s dochovanými původními hřebínkovými klenbami na pilířích a krovovou barokní konstrukcí a také samostatně stojící sýpka. Dne 15. 9. 1995 byl prohlášen kulturní historickou památkou.
Ke kulturně historickým a uměleckým památkám se řadí plastiky a kříže. Mezi plastikami dominuje socha sv. Floriána z roku 1777 umístěná před kostelem. Socha sv. Jana Nepomuckého stojí na severní straně kostela. Na severní straně kostela je umístěno sousoší sv. Cyrila a Metoděje datováno 1887. Uprostřed města na travnatém prostranství u hlavní křižovatky stojí socha sv. Anny z roku 1904. U Pálenice stojí socha P. Marie Hostýnské z roku 1887. Za městem u silnice do Míkovic je socha P. Marie Lurdské z roku 1932. Nejmladší plastikou ve městě je sousoší Dívka a Dívka s kočkou (1997), umístěná na prostranství před poštou. V roce 2004 k nim přibyla socha Školák.